May 1st, 2009 by Lensha

(Bones And Raw Food) je metoda výživy masožravých domácích zvířat. Jedná se o napodobení stravovacích návyků vlka a jiných divoce žijících psovitých šelem. Je krmeno výhradně syrové maso, kosti a zelenina. BARF přenáší zodpovědnost za vyvážené složení výživy na chovatele. Mezi veterinárními lékaři je bohužel syrová strava zatím předmětem diskusí a sporů.

Naše Rubinka je od 3-4 měsíců věku BARFík a nemůžeme si tuhle metodu vynachválit. Ze začátku jsme samozřejmě měli strach, ale brzo nás přesvědčila, že jíst flákotu s kostí je pro psa přirozené. Informace jsme čerpali z knížky GIVE YOUR DOG A BONE od Dr. Iana Billinghursta.

Co krmíme:

• masité kosti všeho druhu - drůbež, králík, jehněčí, hovězí pokud není ze staršího kusu, vepřové jen zřídka ( nejčastěji dáváme kuřecí)
• nemyté vnitřnosti (játra, ledvinky, žaludky, srdíčka, slezina, mozek, sem tam dršťky…)
• rozmixovaná zelenina a ovoce všeho druhu (hodně dáváme listovou, kořenovou.. prakticky cokoliv máme doma)
• občas přidám žloutek, cottage, sýry, jogurty, kousek másla nebo jiného živočišného tuku, rybičku (konzerva nebo čerstvá) + vylouděné “lidské” dobroty (šunka, celozrné pečivo…
• vitamín C, pangamin, řasa

60-80% “masité” kosti/ 5-15% vnitřnosti / zelenina

Výhody:

• rychlá příprava
• levnější než granule
• blízké přirozené stravě
• psovi nesmrdí z tlamy
• krásné bílé zuby bez zubního kamene a zdravé dásně (kostmi si pes čistí zoubky)
• psa skvěle zabavíte (některé složitější “chody” jí Ruby i 15 minut)
• pes se nepřežere

Nevýhody:

• pes kosti samozřejmě nežere v misce, nosí si je papat na oblíbené místo (my to řešíme dekou)
• problém se skladností masa (obzvlášť dovolená může být problém a navíc se maso v létě rychle kazí)
• pokud pes nesní vše chce si zbytek schovat/zahrabat

barf, bones, diet, food, raw, Ruby

May 1st, 2009 by Lensha

My jsme určitě zastánci usměrněného používání elektriky. Spousta lidí, které potkáváme v parku a různě na výletech se děsí a má nás za mučitele zvířat. Už nevidí že máme vychovaného psa, který se nechá odvolat v každém případě a tudíž mu můžeme dát daleko více volnosti. Nevidí že pes je v daleko větším bezpečí, protože prostě nevběhne při pronásledování čehokoliv do silnice (Bohužel s tím máme vlastní bolestnou zkušenost). Nechápou že “šoky” nepoužíváme jako trest. Rubinka nedostává rány, které nejsou mimochodem nijak silné (osobně jsme to odzkoušeli) jen tak pro nic za nic, dostane pouze pokud neposlechne 2-3 odvolání, ani zazvonění zvonečku. Když už náhodou ránu musí dostat, po přiběhnutí zpět ji mooooc pochválíme a dostane dobrůtku. Navíc pes ve většině případů přiběhne okamžitě jak slyší zvonek, protože ví co následuje, takže celou vycházku není vlastně vůbec třeba elektriku použít. My elektriku prakticky používáme pouze na odvolání nebo když začne pes někde něco žrát.

Elektrický obojek jsme začali používat poté, co se slečna začala dostávat do puberty a pochopila, že na ní navolno nemůžeme. Už nechodila ven ona s námi, ale my s ní. Když se jí líbil pejsek, tak jsme jí chytali třeba 10 minut abychom mohli jít na opačnou stranu apod. Pár týdnů jsme to vydrželi, ale museli jsme hodně omezit pohyb bez vodítka. A tak jsme se rozhodli, že takhle to dál nejde a koupili “dálkové ovládání”. Po první procházce pochopila, kdo vede smečku a my zase můžeme bez obav a zbytečných stresů chodit navolno. Naštěstí je Ruby hodně chytrá, rychle se učí a krásně poslouchá a bez problému plní příkazy.