May 1st, 2009 by Lensha
(Bones And Raw Food) je metoda výživy masožravých domácích zvířat. Jedná se o napodobení stravovacích návyků vlka a jiných divoce žijících psovitých šelem. Je krmeno výhradně syrové maso, kosti a zelenina. BARF přenáší zodpovědnost za vyvážené složení výživy na chovatele. Mezi veterinárními lékaři je bohužel syrová strava zatím předmětem diskusí a sporů.
Naše Rubinka je od 3-4 měsíců věku BARFík a nemůžeme si tuhle metodu vynachválit. Ze začátku jsme samozřejmě měli strach, ale brzo nás přesvědčila, že jíst flákotu s kostí je pro psa přirozené. Informace jsme čerpali z knížky GIVE YOUR DOG A BONE od Dr. Iana Billinghursta.
Co krmíme:
- masité kosti všeho druhu - drůbež, králík, jehněčí, hovězí pokud není ze staršího kusu, vepřové jen zřídka ( nejčastěji dáváme kuřecí)
- nemyté vnitřnosti (játra, ledvinky, žaludky, srdíčka, slezina, mozek, sem tam dršťky…)
- rozmixovaná zelenina a ovoce všeho druhu (hodně dáváme listovou, kořenovou.. prakticky cokoliv máme doma)
- občas přidám žloutek, cottage, sýry, jogurty, kousek másla nebo jiného živočišného tuku, rybičku (konzerva nebo čerstvá) + vylouděné “lidské” dobroty (šunka, celozrné pečivo…
- vitamín C, pangamin, řasa
60-80% “masité” kosti/ 5-15% vnitřnosti / zelenina
Výhody:
- rychlá příprava
- levnější než granule
- blízké přirozené stravě
- psovi nesmrdí z tlamy
- krásné bílé zuby bez zubního kamene a zdravé dásně (kostmi si pes čistí zoubky)
- psa skvěle zabavíte (některé složitější “chody” jí Ruby i 15 minut)
- pes se nepřežere
Nevýhody:
- pes kosti samozřejmě nežere v misce, nosí si je papat na oblíbené místo (my to řešíme dekou)
- problém se skladností masa (obzvlášť dovolená může být problém a navíc se maso v létě rychle kazí)
- pokud pes nesní vše chce si zbytek schovat/zahrabat
barf, bones, diet, food, raw, Ruby
May 1st, 2009 by Lensha
My jsme určitě zastánci usměrněného používání elektriky. Spousta lidí, které potkáváme v parku a různě na výletech se děsí a má nás za mučitele zvířat. Už nevidí že máme vychovaného psa, který se nechá odvolat v každém případě a tudíž mu můžeme dát daleko více volnosti. Nevidí že pes je v daleko větším bezpečí, protože prostě nevběhne při pronásledování čehokoliv do silnice (Bohužel s tím máme vlastní bolestnou zkušenost). Nechápou že “šoky” nepoužíváme jako trest. Rubinka nedostává rány, které nejsou mimochodem nijak silné (osobně jsme to odzkoušeli) jen tak pro nic za nic, dostane pouze pokud neposlechne 2-3 odvolání, ani zazvonění zvonečku. Když už náhodou ránu musí dostat, po přiběhnutí zpět ji mooooc pochválíme a dostane dobrůtku. Navíc pes ve většině případů přiběhne okamžitě jak slyší zvonek, protože ví co následuje, takže celou vycházku není vlastně vůbec třeba elektriku použít. My elektriku prakticky používáme pouze na odvolání nebo když začne pes někde něco žrát.
Elektrický obojek jsme začali používat poté, co se slečna začala dostávat do puberty a pochopila, že na ní navolno nemůžeme. Už nechodila ven ona s námi, ale my s ní. Když se jí líbil pejsek, tak jsme jí chytali třeba 10 minut abychom mohli jít na opačnou stranu apod. Pár týdnů jsme to vydrželi, ale museli jsme hodně omezit pohyb bez vodítka. A tak jsme se rozhodli, že takhle to dál nejde a koupili “dálkové ovládání”. Po první procházce pochopila, kdo vede smečku a my zase můžeme bez obav a zbytečných stresů chodit navolno. Naštěstí je Ruby hodně chytrá, rychle se učí a krásně poslouchá a bez problému plní příkazy.
April 5th, 2009 by Lensha
Začlo být pořádně teplo, tak jsme se rozhodli že Ruby naučíme plavat.. Nejdřív jsme zkoušeli klacík a balónky, ale bez úspěchu. Pak mě ale napadlo, že ta naše malá obchodnice zadarmo neudělá vůbec nic, a že by možná stálo zato zkusit ji nalákat na dobrotu. První pokus nevyšel, dobrota neplave.. Naštěstí Lukáše napadlo obětavě nakráčet po stehna do vody a ejhle, Ruby plave za mňamkou okolo nohou a vůbec jí to nedělá problém. Princezna si uvědomila, že umí plavat a pomalu se otrkává, ještě nejde příliš daleko, ale už tam sama i vleze pro balónek.
Get the Flash Player to see this player.
December 24th, 2008 by Lensha
Veselé Vánoce a šťastný nový rok!
October 15th, 2008 by Lensha
Dneska Rubince přišel nový pelíšek. Uvidíme, jestli je Fatboy opravdu tak super jak se říká, údajně nenačichne, snadno se dá umýt a nerozdrbe se.
September 30th, 2008 by Lensha
Spousta lidí, které s Rubinkou potkáme se ptá co je to za plemeno. Když jim vysvětlíme oč jde a co je náš klokánek zač, ptají se, jak jsme na takové plemeno vůbec přišli. Myslím že tohle celé začalo už v dětství, kdy jsem jako každé dítě chtěla pejska. Rodiče samozřejmě můj nápad zavrhli a tak jsem se rozhodla, že až budu velká, koupím si hafíka. No a protože jsem už velká holka a konečně si můžu dělat co chci (jinými slovy, drahá polovička nic nenamítala), otevřela jsem wikipedii a vyhledala seznam psích plemen. Jak jsem si tak vesele klikala a zkoumala obrázky hafanů jejichž názvy jsem vživotě neslyšela, u písmene “C” jsem se zamilovala na první pohled. Název Cirneco del’Etna mi vůbec nic neříkal a po dohledání českého překladu jsem nebyla o nic moudřejší. Začalo shánění informací, prohlížení nejkrásnějších obrázků štěňátek na Googlu a přesvědčování, že tohle musíme mít. 
Když o tom teď zpětně přemýšlím, měla jsem ohromné štěstí. Na štěňátka se někdy i déle čeká. My měli Rubinku téměř hned. Při shánění informací jsem narazila na stránky paní Jill z chovatelské stanice Anharbn (UK), kterou jsme kontaktovali a po týdenní mailové komunikaci zabookovali fenečku z dalšího vrhu s tím, že jsme již druzí v pořadí. Měsíc nebo dva nato se narodilo 5 rošťáků a 2 princezny, jedna měla být naše. Nastalo období čekání až bude možné štěňátka odebrat. Od Jill nám chodily mailíky s fotečkama a my jsme těšili jak děti na vánoce.
A dočkali jsme se. Den “D” byl pro mě běžný pracovní den a pro Lukáše jednodenní výlet do Manchesteru, kde se na letišti setkal s Jill a naší Rubinkou. Pak let domů, který byl údajně úplně klidný, dokonce Lukášovi dovolili rubinku vyndat ven z přepravky a tak mohla skoro celou cestu spinkat na klíně.
